Tak jo klidně dýchejte, skočte si pro nitrák nebo pro adrenalinovou injekci.

Poštovné z Číny do ČR je zdarma. Zboží dorazí obvykle za 14 až 21 dní (někdy i rychleji, záléží na české celnici. To se týká i zboží v hodnotě jednoho dolaru. Nebo i třiceti dolarů. Pokud už by jste museli poštovné platit. DealExtreme Vám dá okamžitě slevu takže ušetříte ještě víc!

Na poprvé jsem byl nadšený. Konečně nemusím živit parazity na trase mezi mnou a vytouženou hračkou. Poštovné zdarma v CŘ nikdo nedá. Nechápu jako to ti Číňani dělají. Ale zjevně to jde. Protože tenhle obchod je asi jeden z nejvyhledávanějších na světě (od USA až po Rusko).

Takže pokud hledáte levné přislušenství k fotoaparátu, nějakou blbinku jako dárek nebo třeba tetovací strojeky. Klidně tam mrkněte! Za podívání nic nedáte a ty ceny jsou prostě neskutečné!

Jak proběhl můj první nákup? Dvě baterie – akumulátory do telefonu. Jedna do Motoroly V8 a druhá do HTC DREAM (T-mobile G1). celkem v ceně cca 200 Kč. Proběhl dobře i když to trošku trvalo. Platil jsem přes PayPal  - platební kartou, přímo z účtu.
Zboží jsem objednal 15.3.2011.
Expedice z Číny byla 22.3.2011.
Na celnici v ČR to leželo od 26.3.2011.
Zboží Dorazilo 8.4.2011.

Jako potencinálně zajímavé pro nákup (díky výhodné ceně) se hodí omrknout tyhle věci: Foto příslušenství, Potřeby pro přežití a na výlety, Drobnosti s cenou kolem 30 Kč (vše za 39 ;-) ). A Autodoplňky. Například polarizační filtr v ČR za 200 Kč nekoupíte (skleněný pro informaci).

Takže jestli chcete mrkněte a zkuste! Přeju rychlé celníky!

Během jednotlivých ročníků, se postupně nabalili další a další střípky, které celý festival dostali až do podoby jakou má dnes. Pravda Červený trpaslík je stále něčím co takříkajíc táhne celou akci. Ale rozhodně není osamocen. Narazíte na seriály jako, Haló Haló, Černá zmije, Misfits nebo na knihy jako je například Zeměplocha jejímž autorem je britský spisovatel Terry Pratchett.  Každému je jasné, že je to akce veselá, hravá a hlavně neuvěřitelně pestrá.

Druhou nevýhodou RAWu, je jeho specifičnost. Jedná se o surová (RAW) data přímo ze snímače. Bez úprav. Pouze s EXIF informacemi o pořízení snímku a malým JPEG náhledem.
To znemožňuje přímou editaci, pokud počítačový software (Adobe LightRoom 3, CameraRAW a další) nepodporuje RAW v tom správném formátu. Nejde jen o výrobce, ale přímo typ fotoaparátu. Výrobci SW samozřejmě na toto reagují, ale vždy to nemusí být zrovna u vašeho oblíbeného programu to pravé.

Takhle by se dal výčet nevýhod ukončit. Pak už následují jen výhody. Ty podle mě značně převyšují ony nevýhody. Výhody jsou však mnohem větší.

Informace obsažené ve snímku pořízeném do formátu RAW (data ze snímače) jsou značně větší a detailnější než například JPEG. JPEG je sám o sobě velice nekvalitní. Jeho vytvoření a komprese je založená na ztrátách v datech. Prakticky se jedná o zjednodušení obrázku na jednobarevné plochy. Tyto plochy pak jsou datově mnohem méně náročné než podrobná data. Proto je JPEG tak oblíbený. Lidské oko je sice jedna z nejúžasnějších věcí na světě, ale je snadné ho oklamat. Je složité poznat, že se nějaká data ztratila když je prakticky není vidět.
Díky  tomu, že RAW obsahuje veškerá data, lze ze snímku dostat detaily, které by třeba zanikly. Také to umožňuje větší variabilitu z hlediska úprav. Tam kde JPEG “vidí” jen bílo v RAWu najdete množství informací.

Další výhodou formátu RAW je větší bitová hloubka. JPEG využívá 8bitů pro každou barvu. To je ve výsledku zhruba 16,8 milionů barev. Lidské oko je v tomhle ohledu uspokojeno. Nikoliv však pokud chcete s fotografií pracovat.
Při tom totiž snadno můžete narazit na horní hranici. Kdy už tam nebude víc červené. Hodnota je prostě na maximu.
Oproti tomu RAW je často mnohem větší. Běžně to je 12 bitů. Snímače v nové řadě fotoaparátů Canon (EOS 550D, EOS 60D,  EOS 600D  nebo EOS 7D) jsou dokonce 14 bitové. To je téměř dvakrát takový rozsah. (6 bitů navíc)  To znamená že místo 256 hodnot pro barvu jich je 16384. Je nasnadě že výsledek při zpracování musí být mnohem lepší, když je takříkajíc z čeho brát.

Proč tahle úvaha?
Je to celkem prosté. Porovnám li Canon EOS 550D a Canon EOS 600D není v nich příliš velký rozdíl. Odvážím se tvrdit, že obrazová kvalita bude shodná (tedy velice dobrá). Není se čemu divit. Jejich elektronika v oblasti fotografování je prakticky identická. Vyšší řady totiž Canon odlišuje spíš větší odolností a rychlostí snímání, než kvalitou obrazu. Příkladem budiž Canon EOS 7D, který je rychlejší, má rychlejší ostření a lepší mechanické zpracování. Ale jeho obrazový výstup je plně srovnatelný s EOS 550D (a tedy i s 600D).

To samo o sobě není vada. To je prostě vývoj techniky. Rozdíly jednotlivých tříd jsou pak v konstrukci těla jako celku (kov a lepší utěsnění), podobně jako v SW (víc nastavení větší možnosti v jednotlivých volbách).
Tímto chci naznačit, že rozdíl mezi PROFI a POLOPROFI nebo snad AMATÉRSKOU zrcadlovkou je prakticky nulový, co do obrazové kvality. Někdo může namítnou, že například u reportáže je rychlost, kterou oplývají profi těla při snímání a ostření zásadní. Bude mít pravdu v tom, že rychlé ostření je základ. Na druhou stranu, většina reportérů fotí do JPEGu a tady se rozdíl hodně stírá.

Závěrem snad jen dodat, že Canon si kvalitním snímačem a procesorem DIGIC IV tak trošku pokazil vlastní kšefty. I když pro nás je to dobře. Protože pokud zvažujete jestli koupit Canon EOS 60D, dost možná si vystačíte s EOS 600D nebo i s 550D. Stejně jako já.

Fotografovat reality nebo stavby není věc úplně snadná. Při svatbě je potřeba udržovat si perfektní přehled. Při fotografování budov to je pak takzvaný druhý plán (co je v pozadí, slunce, mraky atd.) Důležité je také zvolit vhodné roční období. Pokud je možnost si takto vybrat. Fotografovat mosty a další díla z betonu je například mnohem příhodnější v létě. V zimě na šedobílém a ponurém pozadí nevypadají příliš dobře.Naopak samota u lesa nebo třeba pole, se dají fotografovat dobře i v zimě. Pravda nevypadají tak barvitě, ale to nemusí být vždy problém. Stejně například fotografie skutečně velkých staveb. Jsou mnohem pestřejší pokud jsou zasazené do krajiny. Vypadají mnohem přirozeněji.

Zpět ovšem k fotografování realit. Každý si jistě dovede představit jak složité je fotografovat byt zevnitř. Záběr je stále příliš úzký nebo naopak nepříliš výrazný. Fotografie má byt nabízet a prodat. Ne ho zastrčit do kategorie “malá špeluňka”, což je docela často problém amatérských fotografií.
Fotografie bytu pořízené kompaktem sice jsou pořád fotografie, ale byt vypadá ploše a nezajímavě.
Naopak pokud se fotografuje širokoúhlým objektivem (s ohniskem například 10-20mm), je výsledek mnohem lepší. Velice zajímavě pak také vypadá takzvané rybí oko. Neboli objektiv produkující obraz v rozsahu okolo 180 stupňů.

Podobné starosti, ale jiného rázu Vám připraví rodinný domek. Krásný domek na krásném místě. je problém udělat fotografii z dálky. Okolo jsou stromy. Z blízka pak není vidět zahrada a další a další komplikace. Navíc pokud fotografujete budovu opravu vysokou je občas problém dostat jí celou do záběru. Tady už je skutečně těžké nějak si pomoci.
Částečným řešením bývá fotografovat na výšku a samozřejmě široký úhel objektivu. Bohužel je pak potřeba vyrovnat linie budovy. Dochází totiž k soudkovému zakřivení (to není neobvyklé).

Rozhodně nelze při fotografování podcenit techniku nebo znalosti. Každá oblast chce své. Sám mám často pocit, že něco prostě vyfotit nejde. Nakonec jsem, ale potěšen když to “nějak vymyslím.”

Každý kdo někdy fotografoval i něco jiného než partu opilých kamarádů, se někdy s tímto optickým jevem setkal. Na malých kompaktních fotoaparátech, díky malé ohniskové vzdálenosti čočky objektivu od samotného čipu je to ovšem sotva postřehnutelné. Lze samozřejmě dosáhnout toho aby i kompakt něco takového vytvořil, ale nikdy se nedosáhne tak dobrého výsledku jako například u DSLR (digitální zrcadlovky). Naopak například ultrazoomy (někdy také elektronické zrcadlovky) už mají tímto směrem slušně našlápnuto.

Pro lepší pochopení nejprve trošku zjednodušení. Prvním a nejsnáze ovlivnitelným faktorem (týká se všeho co fotí) je nastavení clony (označuje se písmenem f a číslem  například: 2.8f). Clonové číslo má každý objektiv (říká vlastně v jakém poměru je světlu vešlé dovnitř a ven – dopadající na čip nebo film), stejně tak se jím označuje clona nastavená na fotoaparátu (často se odvíjí od clony nastavené na objektivu). Důležité je si uvědomit, že clona je jediným prvkem, který ovlivňuje hloubku ostrosti, ale neovlivňuje samotnou kompozici. Zjednodušeně lze říci, že čím je clonové číslo menší (na čip dopadá více světla) tím je hloubka ostrosti menší. Stejně to platí naopak. Čím je větší clonové číslo, tím je větší hloubka ostrosti.

Dalším faktorem je pak samotná ohnisková vzdálenost. Její délka taktéž ovlivňuje hloubku ostrosti. Zjednodušeně řečeno, čím je tato vzdálenost delší (větší přiblížení) tím se zvyšuje hloubka ostrosti.

Z tohoto vyplývá, že když chceme na fotoaparátu s malým čipem (kompakt nebo ultrazoom), dosáhnout efektu podobného jako na zrcadlovkách musíme nastavit maximální hodnotu přiblížení a co nejmenší clonové číslo. Bohužel tyto hodnoty jdou často proti sobě (nejdelší ohnisko samo o sobě zvyšuje clonové číslo).

Pochopitelně zrcadlovka má v tomto značnou výhodu a lze dosáhnout zajímavých efektů bez větších zásahů do samotné kompozice. To ovšem neplatí pro kompakty nebo ultrazoomy. Závěrem jen několik fotek, kde snad bude trošku patrný rozdíl. Pro informaci všechny jsou vyfoceny na maximální přiblížení (maximální ohnisková vzdálenost), tam kde to šlo je nastavena clona na minimum. Což je například u Panasonicu FZ-20 2.8f. Čas jako takový jsem neřešil a fotografie byly pořízeny s bleskem (vzhledem k pozdní době).

Nejprve kompakt Panasonic DMC-LS60.

Dalším v řadě je Panasonic DMC-FZ 20:

A jako poslední DSLR Canon EOS 550D s objektivem 18-55mm /3.5f-5.6f:

K fotkám ještě několik komentářů. Na poslední fotografii je zvlášť vidět jak malou hloubku ostrosti má zrcadlovka. Kdy pravý horní roh krabičky je ostrý, zatímco levý roh je již zřetelně rozmazaný.

1. Pas (k smíchu co, ale řekneme si na letišti)
2. Láhev pořádného alkoholu (kvůli zažívání – domácí slivovice tak 70% je ideální)
3. UV Filtr na objektiv (u moře je ho určitě hodně potřeba, UV paprsků je hodně a mají tendenci zesvětlovat oblohu!)
4. Polarizační filtr (používám systém KOOD, ale lze využít COOKIN a další)
5. Přechodový (používám Neutrální šedou), tohle je potřeba hlavně na západy slunce nebo naopak východy!
6. Neutrální šedé filtry, taktéž nutnost pokud chcete mít hezkou fotku moře s dlouhým časem a jasným nebem .
7. Fotoaparát! Beru Canon EOS 550D a dva objektivy 18-55mm a 55-250mm s tím by se mělo vystačit.
8. Kartáček na zuby a pastu
9. Opalovací krém (se přece nechcete spálit)
10. Peníze mají rádi dolary i Éčka tak je to na Vás.

S tímhle by jste měli chvíli vystačit. Taky je dobré sebou vzít trošku chuti vyjednávat a hodně chuti uplácet. Tam se to prostě tak dělá.